Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krev luny - 3. kapitola

12. 6. 2008
      ,,Hele ty seš upír, ne? Co takhle jednoduše roztáhnout křídla a uletět?“ optal se a jeho hlas hrál házenou s baretem a sopránem. 
,,No jestli chceš skončit prošpikovanej šípama tak klidně.“ pokrčil rameny. Mladíkovi se začaly třást ruce ve kterých držel tu jednu jedinou nepatrnou naději na záchranu, dýku. Jak chabá obrana proti dvoumetrovým, chlupatým monstrům se stejně tak dlouhými meči. No možná ty meče byly o trochu menší, ale na výsledku to nic neměnilo. Stejně to byly smrtelné nástroje.
 
        ,,Matte. Vážně nechci vypadat, jako hysterická káča se zálibou v romantických příbězích typu Romeo ach Romeo, ale pokud by jsme tohle nepřežili chci abys věděl jednu věc.“ vydechl upírek. 
,,Povídej.“ pobídl ho. Ten sebou trhl při jakémsi zvuku mezi stromy připomínajícím chichotání a přitiskl se zády blíž k Mattovi. 
,,Klidně bych ti podržel, kdyby na to přišlo.“ horlivě zakýval hlavou na znamení, že to myslí upřímně.
 
        ,,To myslíš vážně?“ chvíle nepříjemného ticha. 
,,Ne, ale jednoduše miluju absurdní situace.“ pousmál se a sklopil svou zbraň. Tušil kdo je jejich momentálním protivníkem. Zas jsem si utrhl ostudu, pomyslel si zničeně …
 ,,Nemluvě o tom, že na to mám právo jenom já. Alespoň do doby než budeš plnoletý.“ ozvalo se za nima. 
,,Mistře.“ protáhl dětinsky. Zmučeně se podíval na blonďatého muže v stříbrné zbroji poseté rubíny. Usmíval se na ně bohorovným úsměvem, který Brian z duše nenáviděl.
 
          Zbytek klanu se dostavil zanedlouho. Mezi nimi se objevil i Samael. Pravá ruka Mistra klanu. Brianovi se vždycky moc líbil svou nezkrotností i odpovědností a svědomitostí, kterou se prokázal vůči klanu. Byl to zvláštní muž s páskou přes oko, to druhé mělo barvu zlata. Jeho pohled vyvolával mráz v každičkém kousku těla. Jeho temné vlasy, kterými občas probleskl nazelenalý záblesk měl střižené na krátko. Ve své pravé upíří podobě měl jedno křídlo zlomené, ale i přes to přese všechno působil velice sympaticky. Asi to bylo jeho přívětivým úsměvem.
 
          Mistr zběžně přejel pohledem po Matthiasovi. Klidně se pousmál a přátelsky ho oslovil. ,,Dlouho jsme se neviděli. Rád tě vidím.“ tomu jen zacukaly koutky. 
,,I já tebe. Mistře.“ dodal s jistou samolibostí v hlase. Rozhlédl se po zde přítomných upírech. 
,,To sis přivedl celou smečku?“
 

           Brianovi se zdálo jako by mezi všemi upíry co tu byli najednou projela vlna nervozity. ,,Když už tak klan.“ opravil ho důrazně. Jak se zdálo dál k tomu neměl co říct. Samael přistoupil blíž do středu dění. 
,,Mistr klanu Charna nás požádal o pomoc. Prý se v těchto lesích usídlili lykani. Neustále napadají klan a my jsme jim přišli na pomoc. Ale našli jsme tu jen vás.“ pohlédl na mě. 
,,Briane měl by ses vrátit do Skrýše. Vezmi s sebou i Matthiase.“  
,,Ne. Zůstanu tady. Pokud chcete pomůžu vám, ale zpět bych se nerad vracel.“ odvětil ihned Matt.

 
            Mistr po chvíli kývl. ,,Briane ty se ale vrátíš. Bez odmlouvání.“ zdůraznil a výhružně zvedl prst. Brian se musel ušklíbnout. 
,,No jo. Vždyť už jdu. Stejně se mi tu nechce bejt!“ roztáhl křídla, pokrčil se v kolenou, odrazil se a rozletěl směr Skrýš. Moc se mu tam ale nechtělo. Celý klan byl v lese, což znamená, že tam nebude nikdo. Nakonec přeci jen nějak doplachtil až k vysoké skále na které se tyčil majestátní hrad.
 
             Lehce přistál na zábradlí balkonu svého pokoje. Přešel ke stolu na kterém stál šestiramenný svícen se svíčkami, které jednu po druhé pomalu zapálil. Byl to příjemný pocit sledovat hřejivé, hravé plamínky. Ne že by potřeboval světlo k tomu, aby ve tmě viděl. Sice ještě jeho smysly nebyly tak dobře vytrénované jako u zkušenějších upírů, ale na to, že je upírem tak krátkou dobu je má velice dobře vyvinuté. Rád se díval do plamene svíček. Kéž by měl v okolí někoho kdo má vlasy připomínající oheň. Hravé, nezkrotné,…
 
              Myšlenky o krásných mladých chlapcích, které by nejdříve svedl a pak z nich udělal upíry jistě byli svým způsobem zajímavé a vzrušující, ale na živo je vše mnohem lepší. Mohl by vyrazit do města a pokud dorazí zpět do Skrýše dřív než se klan vrátí nebude mít ani žádný průšvih. I když nechat se potrestat Mistrem… Jenže Mistr by mu dal sto hodin cvičení navíc, což rozhodně nebylo to co si Brian přál.
 
              Ovšem zkusit si najít nějakou tu hračku by přece jen mohl. Nechal svíčky svíčkami, ať si tu hoří jak se jim zlíbí. Z šatníku si vzal krátké přiléhavé tričko, které odhalovalo převážnou část trupu, dlouhé kalhoty do zvonu, těsný náhrdelník, který vypadal spíše jako obojek, dlouhý černý plášť a vysoké kožené rukavice. Nezapomněl si ani namalovat černé linky kolem očí. 
 
            Přišel na balkon, nasál chladný noční větřík, který si pohrával s jeho dlouhými vlasy. Roztáhl svá křídla a vyskočil do vzduchu míříc do jednoho ze vzdálenějších měst, kde byla populace upírů mnohokrát hojnější než v těchto končinách.
 
              Cesta trvala asi hodinu, ale po tak dlouhé době strávené vysoko nad zemí, kde je teplota dost stupňů pod nulou se Brianovi, zpoza ostrých skal, naskytl příjemný pohled na město s tisíci věžemi a věžičkami osvětlené pochodněmi. Hřejivý pocit po tak dlouhé době strávené v té ledové pustině nahoře. Pomalu se začal snášet dolů. Vybral si nejméně osvětlené místo města, tak aby unikl případnému odhalení. I tady totiž byli vysoce postavení upíři, kteří se přátelili s Mistrem a ti by mu také ještě hezky za tepla vybalili, že mu sem utekl jeden z jeho podřízených.
 
        Tady byly cesty čisté a suché. V téměř každém okně se svítilo. Město navzdory pozdní době stále ještě žilo. Zajímavé. Vydal se tam kam ho nohy nesly. Kolem překrásných městských domů, parků a vysokých katedrál. Nikde však nenašel nic zajímavého. Všichni kolem byli tak prostí. Obyčejní lidé. Ani by nevadilo kdyby on byl člověk. I člověk v sobě může mít své kouzlo, ale jak je vidět nikde tady v okolí nejsou ani lidé hodni pozornosti a upíři už vůbec ne. To bylo zvláštní. Tohle má být přece město upírů.
 

           Došel až do jednoho z mnoha parků, kterými se toto město pyšnilo. Kolem nikdo je sem tam zavyl vlk ne-li přímo lykan. Opodál byl rybník odkud se ozývalo neustálé kvákání žab a cvrlikaní cvrčků. Taková příjemná romantická atmosféra. Přesto se trochu zachvěl chladem. To byl teda nápad brát si na sebe minitričko. No jo hlavně že se tu mám komu líbit, pomyslel si ironicky. Protřel si dlaně. Chtěl se otočit když v tom mu někdo zakryl ústa. Podle drápů na rukou a pachu nemrtvých to mohl být buď upír nebo vlkodlak…

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Matt mě začal

(Keiro, 7. 10. 2008 20:35)

zajímat ještě více. XD Copak se odehrálo mezi ním a Mistrem, popřípadě někoho z klanu? *zvědavý výraz*

Brian se mi ale taky zamlouvá, i když se zdá, že se mu jeho neposlušnost zrovna moc nevyplácí.

I když já narazit na Matta, při svém zlobivém útěku, tak asi skáču půlmetru vysoko. XD

Výborný díl, ale takhle ošklivě to ukončit. *kývá hlavou a přemýšlí o nepříliš humánním způsobu vraždy*

Jdu pokračovat. XD

Kdo

(Nex, 19. 6. 2008 20:23)

se to opovažuje to takhle ukončit?!! V neděli ráno odjíždím na třídní výlet, tak doufám, že tu do soboty večer bude nová kapitola! S poněkud méně zákeřným koncem! :-E

*-*

(Arashinka, 14. 6. 2008 20:05)

Wow moc pěknýý!! Pls další díl :)

Wuaha

(Lawri, 13. 6. 2008 13:05)

Och, to je tak napínavé... už sa nemožem dočkať dalšej kapitoli... je to naozaj hrozné... skončiť to v takejto chvíli... ale o to je to napínavejšie... tak to asi robí každý, kto píše, nie?? hehe... vrátane mna... Ale naozaj užasné... skvelé... = DD

...

(Ayasumi, 12. 6. 2008 20:29)

oooo... Brian je neposlušný a to se mi moooc líbí! :) Jsem zvědavá, co bude následovat dál. :)

Chvíle napětí....

(Fussi-chan, 12. 6. 2008 20:03)

A NIC!!!!


No jak si to jako představuješ? XD Každopádně se těším na pokráčko!!! Chůůůů... Chi.. Che che! XD
Uznávám, že sem kapitální magor... A co? XD Slova chvály mi stejně došla už dávno... taky, pořád tě chcálit dokola... To by byla nuda, ne? XD
(Každopádně je to nádhera, ale nikomu to neříkejte!)

druhááááá

(YuRi-HiUr, 12. 6. 2008 18:37)

dokonalííííííííííííí
užasnýýýýýýýýýýýýýýý
ach nemam slov

prvníííí

(darknesska, 12. 6. 2008 15:03)

O_o to si děláš srandu takhle to ukončit!!! já tě asi brzo zabiju, hime! kdy je další?!?!?!?!?!? takovýhle ukončení přímo nesnášim!!!! * hhmm,, hlavně že to dělá ona sama XDDD*


Ale opět nádhera!