Krev luny - 2. kapitola
,,Jmenuji se…“ ukloní se. V té chvíli vycítí mladý upír příležitost a zaútočí na něj. Ve vteřině je sražen tváří k zemi s rukou zkroucenou za zády. ,,…Matthias.“ zašeptal mu zlověstně do ucha.
,,Nebude bolet? Co nebude bolet?“ skoro vykřikl, když ho muž stiskl pevněji a opět se nepříjemně zasmál tak, jak to uměl jen on.
,,Co myslíš Einsteine?“ prskl a hned litoval, že vůbec otevřel pusu. Matthias ho přišpendlil ještě těsněji ke kmenu stromu a ruku zkrotil ještě víc, takže Brian skoro vykřikl bolestí. Aby toho nebylo málo kolenem mu roztáhl nohy od sebe a volnou rukou vyhrnul bílou košili.
,,Ale no tak mladej. Kdo tu ještě před chvílí chtěl znásilnit a vysát toho kluka?“ pohladil mu hrudník, který se trhavě zvedal a zas klesal, jak Brian přerývavě dýchal.
,,Ty seš fakt vypatlanec! Kdybys měl alespoň ty oči v pořádku, když už to musel odnést mozek, všiml by sis, že jsem se ho právě chystal vysát! Ne ho přefiknout!“
,,Co já vím v jakém bys to udělal pořadí.“ štěkavě se zasmál.
,,Já nejsem nekrofil!“ zařval a tentokrát doopravdy zakňoural, když bylo sevření příliš bolestivé.
,,A kdo to má poznat?“
,,Si děláš srandu, ne?!“ zavřískal.
,,Myslím to ve vší počestnosti.“ znovu se usmál. Pustil mu ruku a druhou vytáhl zpod košile. Ten se ně něj otočil a mnul si zápěstí. Zpražil ho nenávistným pohledem.
,,Jen si popovídat. Ale najdeme si k tomu nějaké příjemné místečko, ne?“ mrkl na něj. Brian se po tomto gestu ještě víc naježil.
,,Popovídat? Nic víc? A proč zrovna já?“
,,Když byl Vánoční ples. Zahlédl jsem tě tam. Zaujal‘s mě. Hodně si mezi všemi ostatními upíry vyčníval.“ dodal z podtónem smíchu.
,,Takže přece jen si upír. Ale na co ten kůl?“ zahleděl se na místo, kde tušil kapsu se zbraní.
,,Víc tě zajímá co dělám ve svém volném čase než to, že jsi nejhledanějším předmětem každé upíří sešlosti? Mělo by ti to lichotit.“
,,Jsi upír a zabíjíš upíry? Jak to, že tě na ten ples pustili?“ ignoroval jeho předešlou otázku a pustil se do logického uvažování.
,,A já myslel, že jsi chytrej.“ povzdechl si.
,,Fajn, fajn. Nečerti se hned. Prostě jsem tam byl tajně.“ Brianovi chvíli trvalo než se zas ozval se svou typickou arogancí v hlase.
,,Blbost! By tě zabili na místě! Neříkej mi, že si tě tam nikdo nevšiml!“
,,No ano. Nevšiml. Nebo spíš jsem nevzbuzoval přílišné podezření a pozornost. V tom jsi mi hodně pomohl. Jsi rád středem pozornosti, že?“ zastavil se a mladík mající na tváři ruměnec do něj narazil a zčervenal ještě víc. Pohodil hlavou, jako by se chtěl zbavit toho palčivého pocitu.
,,Snad se nebojíš?“ povytáhl obočí. Celou tu dobu co si to tu Brian prohlížel se ani nepohnul.
,,Uvidíme jestli se budeš bát ty až tě obklíčí tucet vlkodlaků.“ pokrčil rameny, přešel k nedaleké skalce a vyskočil si na ní. Přehodil nohu přes nohu, založil ruce na prsou.
,,Hele, ne že by se mi s tebou špatně kecalo, ale mohli by sme se dostat k jádru věci? Chtěl bych se totiž ještě dneska vrátit domů.“ přivřel znuděně oči. On na to nic neodpověděl. Jen si jeden druhého měřili pohledem, nechtíc ani jeden z nich ustoupit.
,,Buď zticha! Ty máš tak co říkat!“
,,Můj milý, nezáleží na tom jak zbraň vypadá, ale jak se použije.“ otočil se za praskáním větvičky ozývající se mu za zády.
,,Já s tim umim!“ hodnotu jeho slov snižoval třes v ruce.
,,Jistě. Přesto by bylo lepší kdyby ses držel u mě.“
Na chvíli zaváhal, ale po tom co se z dáli ozvalo vytí se s radostí odebral do blízkosti staršího a snad i zkušenějšího muže co se souboje s lykany týče. ,,Hele, ty… Matthiasi-“
,,Říkej mi Matte.“ přerušil ho a obrátil se k šustícímu keři.
,,Fajn. Matte, kolik myslíš, že jich je?“
,,Na hodiny přírodopisu jsi asi chyběl, co? Vlci loví ve smečce.“
,,Jo, jenže tohle nejsou normální vlci!“ odsekl s nádechem paniky.
,,Neboj se mladej. Nějak to zvládnem.“
,,Snad.“ pípl Brian.
Komentáře
Přehled komentářů
že ten obrázek je boží. A celkově celý Matte je boží. Asi jsem se zamilovala. *hi hi*
Jinak opravdu dokonalý a jsem zvědavá, kdo se tam ještě objeví. Já mám totiž slabost nejen pro upíry, ale i pro lykany. *šíleně přiblblý výraz ovlivněný Underworldem*
Takže opravdu super povídka a já mažu na další dílek.
ja vzdy
(Kat, 11. 6. 2008 10:22)vedela ze takovy starsi cernovlasy upir je cool. Proste k nakousnuti. Clovek na neco ujety musi byt a tohe je muj favorit cislo jedna. No budu se tesit na dalsi dilek a jak dopadne asi stret mezi temi vsemi a kdo bude s kym?
Moc Vám všem děkuji!
(Yamato Ai, 26. 5. 2008 19:10)
Fussi-chan, Dark-chan, K-san, Kleo-chan...
Všem Vám moc děkuji!
Kleo ty a ty tvé komentáře mě vážně dostávají! A ten nátlak si strč do jistých partií svého tělíčka, jelikož už není potřebný. Už píšu další kapču. Pokud vše půjde podle plánu bude tu příští neděli...
Jůůůůůůů *na nic vís se Kleo nezmohla*
(Kleo, 26. 5. 2008 19:05)
*mino* *začíná se o ty dva kluky bát* *musí jí křísit*
Nezvykle dlouhá kapitola na tebe Yami...
Moc se mi líbila! Moc, moc, moc!
A to jsem si na začátku dělala naděje *leští svatozář jako o život*
Doufám, že to zvládnou *začíná hryzat tušku*
Že to zvládnou *klečí u Yami-chan a tahá jí za rukáv se štěněčíma očima* Yami-chan?!
Nechci vyvíjet nátlak *nabíjí zbraň* a tak lehce prosím o další kapitolku, Yami.
Spřátelení!
(Kagome/Kurama, 26. 5. 2008 15:23)Ahoj Yami-chan, ráda s tebou spřátelím!! xD Tahle stránka je úžasná, zatím jsem se dostala jen k povídkám na Naruta, ale bylo to supr!!!!!!Rozhodně si přečtu další...Ty a bez talentu, to je určitě nějaký špatný vtip...Sama jsem se o tom přesvědčila...Co bych dala za to, kdybych uměla takhle psát...A děkuju za přihlášení do soutěže!!!!
>_<
(darknesska, 25. 5. 2008 17:50)
zvládnou to teda?! Jo? JO?!?! No proto! *sledujte jak si také odpovídá - první náznak schizofrenie! XD*
Krásně Yami! Jo ten diplomek už ti dělám... ale nějak na to nebyl čáásek XD
Uchůůů!!!
(Fussi-chan, 25. 5. 2008 16:37)Zajímavě se nám to rozjíždí!!! Naprosto skvělý! Dostáváš mě holka... Tajemný fantastický příběhy... navíc s upírkama... Mlask! XD
Úvodem bych chtěla říci
(Keiro, 7. 10. 2008 20:23)